Deník L@dy Madrid

Moje milá paní vychovatelko! Polovinu svého stopadesátidenního pobytu v Madridu mám za sebou, polovinu před sebou. Zamyslela jsem se a zrekapitulovala si uplynulých 75 dní. I tentokrát by to šlo shrnout do jednoho souvětí: mám plný zuby školy (a jeden zřejmě i bakterií působících kaz), chodím na koncerty, potkávám Leivu, žeru, peru a "Alcaluju". Toť vše, ale jestli máte čas a zájem, jsem schopná Vám to tradičně popsat v megadélce. sobota 16. listopadu Volno+ošklivé počasí=Alcalá. Kdepak, na mě si mračna nepřijdou. Před výletem se posilním dýňovou polévkou a i přes Emechotinu přítomnost ve vedlejším pokoji si po čase stihnu dopřát svou bahenní masku. Jsem zavřená u sebe a když už přituhuje, respektive zasychá, naběhnu rychle do koupelny, aby Pepku neklepla pepka. Odcházím docela nabalená, vybavená termoskou horkého čaje. Protože se rozpršelo, jen co jsem vyšla, vracím se vyměnit skládací deštník za můj nový velký, údajně praktičtější. Cestou do Alamedy jsem se seznamovala...

Moje milá paní vychovatelko! Statečná a pravidelná to čtenářko s neuvěřitelnou výdrží a nadšením přímo úměrným délce mých sepsaných dobrodružství, tak čímpak Vás zahltím tentokrát: pondělí 11. listopadu Po odeslání megaemailu č. 13 si jdu ještě vyfénovat vlasy. Begoña kvůli návštěvě uklízela natolik důkladně, že místo hnědého fénu najdu dva šedé, ale ten původní je neznámo kde. Takže si půjčuju jeden z těch nalezených. Je to pořádný dělo, při manipulaci s ním mi naskočí výraz "ametralladora" . Pamatuju si, že tohle slovo se neustále opakovalo v Hemingwayově Komu zvoní hrana , až jsem to nevydržela a sáhla po slovníku (jinak se snažím číst bez něj a vyvozovat z kontextu). Kulomet to je. Na čí doporučení jsem tu knížku četla, ani nezmiňuju. Zalehla jsem někdy ve tři, na fakultu odcházela o půl dvanáctý. Pořádně jsem se najedla, sice na jáhly stále nemám čas, ale i ta ovesná kaše člověka solidně zasytí. Počasí bylo nádherné a já vyrazila celkem brzo, takže jsem cestou kouk...

Moje milá slečno spisovatelko! Úvod k mému mailu si vypůjčím z Tvého 1. dopisu, tedy: Konečně jsem se dostala k psaní mailu, který si slibuji už 2 měsíce od Tvého odjezdu ze Třebové. Smutné ani veselé smajlíky psát neumím (teda jen zdlouhavým způsobem). Teď by tu měl být ten smutný, protože jsem ostuda, že si čas neudělám na tak důležitou věc. Ještě že máš tolik pochopení pro pracující ženu (veselý smajlík). Děkuji Ti za dosud všechny megaemaily, za tu obrovskou energii a všechen spisovatelský um, který do nich vkládáš!!! To hraničí naprosto s něčím mimořádným až nadlidským, neboť to co Tys už zažila v Madridu, nezažije leckdo za celý rok, možná že i život! Tomu říkám flexibilita. Já jsem ve srovnání s Tebou šnek, který se sotva sune. Ach jo! To to stáří a zbytečně moc metrů čtverečních na úklid. Co ale je v Tvém případě naprosto fatální, to je Tvoje dvojnásobné setkání s Leivou! Kristy, až se zas nakloní všechny hvězdy v naší soustavě na Tvou stranu a Ty ho potkáš do třetice (tře...

Moje milá paní vychovatelko! Tak co myslíte - bude to šťastná nebo nešťastná třináctka? Netřeba hádat, stačí se pustit do čtení. :-) středa 6. listopadu Ještě v posteli si projíždím mail, zprávy, počasí, Twitter atd. Podle horoskopu mě dnes čeká milé překvapení. Za něj považuju úspěšný tisk sedmi vstupenek, co se mi nastřádaly v mailu, včera se totiž za asistence Begoni nechtěla tiskárna zaboha spustit, zato teď a sama nemám sebemenší problém. Oblíknu se a razím na Mluvku. Je nádherně. Na fakultu se dá dojít různě, když si uvědomím, že dnes je to přesně měsíc, co jsem potkala Leivu, volím "nostalgicky" stejnou trasu. Cestou se usmívám a říkám si, jak jsem tu šla tenkrát prvně, jak mi v ipodu náhodně hrála má oblíbená "Dos gotas" od Perezy (Leiva+Rubén), jak jsem chtěla odbočit na Sol, jak jsem přebíhala ten přechod, kde blikala zelená. Koukám na čas a uvědomím si, že tu jsem snad i ve stejnou chvíli. Když dojdu ulicí nahoru nad náměstí, zastavím se a přemýšlím...