Deník L@dy Madrid

Moje milá paní vychovatelko! Přináším Vám další souhrn mých pěti dní - nevím, jak je to možný, ale prostě jsem si všimla, že přesně v tomto časovém odstupu sednu k mailu a píšu. Předem moc děkuju za Váš čas a email , nasmála jsem se a jak krásně přehledně jste odpověď pojala! Ale těch 31 dětí v oddělení, to je teda síla! Nuže Madrid: pondělí 16. září Škola celkem fajn. Dostala jsem se ke slovu, když jsme všichni museli odpovídat, co jsme dělali o víkendu. Poslouchali jsme jednu písničku , takovou vykopávku, že jsem si říkala, proč nezvolili něco aktuálnějšího. Ale pak jsme s tím textem pracovali, že jsme měli domýšlet příběh a pak nám odkryli poslední sloku a my to měli porovnat. Cesta ze školy byla bezva jako vždy, neboť tu máme krásné počasí, opravdu tu zatím pršelo jen jednou, jinak se teploty pohybují okolo 28 °C. Chodím si v šortkách, šatech a sukních a užívám si léto, které jsem nestihla doma. Po pozdním obědě jsem si šla koupit takovou tu vysokou nádobu k ručnímu mixéru...

Moje milá paní vychovatelko! Konečně jsem se dostala k psaní tohoto mailu, který si slibuju už týden, od mého odjezdu ze Třebové ( * Česká Třebová je mé rodné město ). Je toho tolik, že nevím, čím začít. Odjezd ze Třebové byla docela legrace. Na pedikúře jsem zjistila, že trať na Pardubice je zablokovaná. Mého vlaku se to dotknout nemělo. Po příjezdu na nádraží jsme zjistili, že vlak byl odřeknut, ale že na 1. nástupišti stojí zpoždenej rychlík, tak mi táta se ségrou hodili kufry do vlaku a jen co jsem tam vlezla já, se rozjel. Skutečně "dojemné" loučení. Než jsem se vzpamatovala, bylo 22h a já vystupovala se zpožděním v Praze. U Káči byla oslava až do jedné do rána, holt dala ty státnice. Ráno ale zaspala. Budila jsem ji, když jsem odcházela na letiště. Vzorná to paní učitelka. :-) ( * Káča je má spolužačka z fakulty, bydlí v Praze a pracuje jako vychovatelka na jedné základce, přenocovala jsem u ní den před mým odletem do Madridu, což byl zároveň den, kdy úspěšně odst...