Deník L@dy Madrid

Moje milá paní vychovatelko, která jste pozadu s odpověďmi, neb jste zaměstnaná těžce to pracující žena se 31 dětmi nevlastními, 2 vlastními, manželem a několika bydlišti, kde je potřeba uklízet, vařit, prát, žehlit a spousta dalšího, dovolte, abych Vás já, svého času na prázdninách oficiálně zvaných zahraniční studijní pobyt seznámila se svými říjnovými aktivitami. Jdeme na to. :-) středa 2. října Konečně je budík ve stavu ideál - hlasitost i písnička. Opět mě tedy probouzí Marie Rottrová a její "Nespi a vstaň" . Poté, co jsem Vám odeslala email, zamířila jsem na metro a do školy. Během cesty mi -naštěstí včas- došlo, že budu muset opět přestupovat na "Miliónu schodů". Nějak jsem propadla pocitu, že když už nejedu na filologickou fakultu, kde jsem měla jazykový kurz, nýbrž na pedagogickou, hýžďová posilovna mě mine. Jenže to jsem si spletla s "Tetuánem" , kde sídlí cizinecká policie, tam se jede bez přestupu. Teď ještě myslet na to, že vystupuju ...

Moje milá paní vychovatelko , opět Vás musím trochu "zaspamovat", pět dní uteklo jako nic. Zítra to bude dokonce měsíc, co jsem v Madridu. Neuvěřitelný! Tak jde se na to: pátek 27. září Zase jsem trochu vyspávala, ale opravdu jen trochu. Na policii, kam jsem se chystala pro ono identifikační číslo, byli do 13h, metrem to mělo být kolem tři čtvrtě hodinky, takže jsem si řekla, že stačí, když vyrazím po 11h z bytu. Dala jsem si sprchu a poklidila pokoj, doma byl klid, protože všechny holky odjely. V metru jsem si krátila čas čtením španělsko-českých idiomů a dělala jsem jakože vůbec neregistruju, že pán, co sedí vedle mě, mi čumí přes rameno a je děsně ponořonej do mé gramatiky. :-) Na stanici jsem došla bez problémů, když jsem vešla, zrovna tam nějaký kluk něco řešil, stoupla jsem si za něj a čekala až na mě přijde řada. Pak jsem tomu policajtovi řekla, že jsem cizinka a že vlastně nevím, co chci. :-) Byl ze mě zoufalej a já rovněž, když jsem neplánovaně ze sebe musela v...