Deník L@dy Madrid

Moje milá paní vychovatelko! Šupem na další pětidenku. Nezastavujem, máme zpoždění, načatá desítka (jakože již plynou dny z megaemailu číslo 10, nemluvím o pivu :-)) a já Vám ještě nepopsala ty říjnové spadající do devítky. Tak co jsem zažila tentokrát: čtvrtek 17. října Dnes byla na programu škola. Ve čtvrtky mám mít podle oficiálního rozvrhu dvě přednášky, ale ta první -Didaktika španělštiny- se hromadně učí jen v úterky, ve čtvrtky jsme rozdělený do skupin a moje skupina bude mít výuku až od konce listopadu. No já si umím vybrat předměty. :-) Takže jsem z domu vyrážela až před třetí hodinou. Cesta krásná jako mladé Španělky. O nich jsem ještě nemluvila. To Vám jsou tak hezký holky, že vůbec nechápu, jak se ve Španělsku může držet monogamie. Já být Španěl, tak si nevyberu, a pokud, tak je to stejně problém, neb cestou na rande s dotyčnou potkám dalších deset stejně tak krásnejch holek. Španělky jsou rozhodně štíhlejší než Češky. Přičítám to životnímu stylu (jí se tu pomalu, v sedě,...

Moje milá paní vychovatelko, měním taktiku. Neusednu k počítači po 5 dnech, abych tu pak 4 hodiny v kuse cosi smolila, ale jednotlivé dny shrnu každý večer, email uložím a odešlu Vám ho v již osvědčené "pětidence" (obdoba pětiletky, rozumíte :-)). Čili pro Vás se nic nemění a já jen možná o trochu dřív zalehnu. :-) Jo a málem bych zapomněla - k Vaší otázce: ségra s mámou tu budou 18.-21.10., prostě za týden přiletí. A my frčíme k popisu, na který budete asi kvůli jisté esemesce od mě docela zvědavá. Ale pěkně popořádku: pondělí 7. října Bratránek holek Alejandro (jo a samozřejmě jsem mu při seznámení místo voblizování tváří drtila ruku!) odjel. Teda měl by to být bratránek, ačkoli podle chování Begoni mi přišlo, jako by to byl její kluk nebo aspoň tajná láska. Byla z něj úplně mimo. Dělala mu kafe, zatímco on se válel v obýváku. Po chvíli přišli oba do kuchyně, kde jsem si dělala večeři - rýži a konečně se mi ji povedlo připravit tak akorát a vůbec se mi nepřipálila o...

Moje milá paní vychovatelko , opět Vás musím trochu "zaspamovat", pět dní uteklo jako nic. Zítra to bude dokonce měsíc, co jsem v Madridu. Neuvěřitelný! Tak jde se na to: pátek 27. září Zase jsem trochu vyspávala, ale opravdu jen trochu. Na policii, kam jsem se chystala pro ono identifikační číslo, byli do 13h, metrem to mělo být kolem tři čtvrtě hodinky, takže jsem si řekla, že stačí, když vyrazím po 11h z bytu. Dala jsem si sprchu a poklidila pokoj, doma byl klid, protože všechny holky odjely. V metru jsem si krátila čas čtením španělsko-českých idiomů a dělala jsem jakože vůbec neregistruju, že pán, co sedí vedle mě, mi čumí přes rameno a je děsně ponořonej do mé gramatiky. :-) Na stanici jsem došla bez problémů, když jsem vešla, zrovna tam nějaký kluk něco řešil, stoupla jsem si za něj a čekala až na mě přijde řada. Pak jsem tomu policajtovi řekla, že jsem cizinka a že vlastně nevím, co chci. :-) Byl ze mě zoufalej a já rovněž, když jsem neplánovaně ze sebe musela v...