Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z září, 2019

Megapoděkování aneb Odpověď č. 2

Kristy, na obrovské poděkování v pidi mailu čas mám (než mě vyzvednou se stovkou tašek ze Lhotky a odvezou na baráček, kde budu nocovat). Ani nevím, jak Ti poděkovat, slovy to nějak nedokážu, neb nemám takový dar výřečnosti jako Ty. Chci Ti jen napsat, že jsi neskonalý spisovatelský talent, takže se určitě v budoucnu dočkáme i Tvojí autogramiády!!!! Už nyní máš řádně zaděláno na knihu s názvem "Krok za krokem Madridem očima studentky z Česka." Moc na Tebe myslím a vzpomínám. Pokračuj v psaní. Děkuji předem! Tvoje vděčná KD

Megaemail č. 4

Moje milá paní vychovatelko, nadešel čas na megaemail číslo 4! sobota 21. září Tak jen co jsem Vám odepsala a poslala fotky, objevila jsem na facebookové stránce knihkupectví , kde se konalo ono setkání s Benjamínem Pradem , pár fotek a zůstala zírat. Na co? Pošlu v příloze. :-) Spát jsem šla ve dvě ráno, takže jsem se z postele vykopala před jedenáctou, dala si sprchu a něco k jídlu a rozhodla se vyrazit směr čtvrť Goya, kde měl zpěvák Dani Martín od 12h prezentovat novou desku. On sám už mě tak nebere, ale příležitost vidět naživo lidi, která znám jen z Youtube a ze svého ipodu si nenechávám ujít. Čtvrť Goya se nechází za Retirem , ano, za tím parkem, kde bydlím, takže jsem propadla pocitu, že když je to prakticky vedle, budu tam hned. Jó, houby. Retiro je velký jak kráva a ačkoli jsem hnala a brala to šikmo skrz něj, abych si zkrátila cestu, dorazila jsem pozdě. Nebo pozdě, čtyři minuty po dvanácté, akorát jsem ho slyšela dozpívat nějakou písničku a to bylo vše. Teda, pak za...

Megaemail č. 3

Moje milá paní vychovatelko! Přináším Vám další souhrn mých pěti dní - nevím, jak je to možný, ale prostě jsem si všimla, že přesně v tomto časovém odstupu sednu k mailu a píšu. Předem moc děkuju za Váš čas a email , nasmála jsem se a jak krásně přehledně jste odpověď pojala! Ale těch 31 dětí v oddělení, to je teda síla! Nuže Madrid: pondělí 16. září Škola celkem fajn. Dostala jsem se ke slovu, když jsme všichni museli odpovídat, co jsme dělali o víkendu. Poslouchali jsme jednu písničku , takovou vykopávku, že jsem si říkala, proč nezvolili něco aktuálnějšího. Ale pak jsme s tím textem pracovali, že jsme měli domýšlet příběh a pak nám odkryli poslední sloku a my to měli porovnat. Cesta ze školy byla bezva jako vždy, neboť tu máme krásné počasí, opravdu tu zatím pršelo jen jednou, jinak se teploty pohybují okolo 28 °C. Chodím si v šortkách, šatech a sukních a užívám si léto, které jsem nestihla doma. Po pozdním obědě jsem si šla koupit takovou tu vysokou nádobu k ručnímu mixéru...

Moje milá Kristýnko!

Moje milá Kristýnko! Děěěkuuuujííí!!! Jsi rozená spisovatelka!!! Na Tebe nemám v psaní mailů, tak se jen velmi skromně pokusím glosovat některé zprávy od tebe a v závěru Ti trošku popsat situaci ve škole. 1. Gratuluji ke stipendiu a ke všemu, co děláš a čeho jsi dosáhla!!!! Jsi obdivuhodné děvče!!!! 2. Žádné omluvy za chyby!!! Píšeš brilantně, hovorová čeština Tvému vyprávění dodává na čtivosti, jsi mistr detailu a humoristka zároveň. Nádherně se to čte!!! Tak piš, piš a zase piš!!! Vydáme jednou Tvé dopisy knižně a hlavně ve španělštině. 3. Holčičko, Ty sis s sebou nevzala své kytičkované gumáky? Je mi jasné, že platit na letišti za kus pryže navíc se Ti nechtělo, ale nezbyde, než si je zřejmě pořídit se značkou "Made in Espaňa", že? 4. Moc Ti přeju tu velkou možnost vidět své oblíbené španělské umělce! Takže ke všem akcím Ti přeju dopředu nadherné zážitky a užívej si to!!! 5. Hodně jsem se nasmála u vypravování o metru, takže Ti přeju i nadále hodně schodů k formování krásn...

Megaemail č. 2

Dobrý večer, moje paní vychovatelko!!! Madrid se hlásí ke slovu. :-) Normálně bych už šla dneska spát, zítra ráno zase vstávám do školy, ale Inma mi řekla, že dnes nám přijede naše druhá spolubydlící, má dorazit mezi 23-24h a mně se nechce seznamovat se s ní až ráno a v pyžamu. Přemýšlela jsem, jak využít ještě skoro dvě hodiny a do toho mi zapípala Vaše smska. Inu, jeden email už máte přečtený, je na čase pustit se do druhého. Předem (a vlastně i zpětně) se omlouvám za chyby - hrubky i překlepy, prostě je toho tolik, že píšu rychle, než se mi to vypaří z hlavy a napadne mě dalších x- věcí, se kterými se chci ještě podělit. Tak chtěla jsem začít slovy, co se za ten týden odehrálo a já Vám psala v úterý večer. No ne. Tady toho zažívám tolik, že mi přijde nemožný, že Vám teď budu popisovat jen nových pět dní. +ještě úterý 10. září Zapomněla jsem se pochlubit, že mě tu zastavují Španělé a ptají se na cestu a já jim ve většině případů dokážu poradit. Mám radost, jak se tu orientuj...