Deník L@dy Madrid

Moje milá paní vychovatelko, rozhodla jsem se zakončit letošní (a pro mě ve všech směrech mimořádný) rok výjimečně a sice mimořádným (jednodenním) emailem. :-) čtvrtek 26. prosince Co se dalo dohnat, dohnala jsem. Co se dalo uklidit, uklidila jsem. Co se dalo sežrat, sežrala jsem. Není zbytí, na řadě je další odporný úkol na odpornou Psychologii s deadlinem o půlnoci, ale protože tou dobou budu na koncertě, musím ho mít hotový ještě dřív. Jako limit si dávám čtvrtou hodinu odpolední. A je to něco šílenýho! Chvílema to chci rovnou vzdát anebo aspoň s výmluvou odložit, ale pak se zapřu, řeknu si, že pro mě je rozhodující včasné odevzdání než kvalita a něco spatlám. Píšu tam takový kraviny až hrůza a jsem z toho na prášky. Mimochodem spolužáci vyučující (ano, tu milou sympatickou paní) upozorňovali, že tomu sami nerozuměj', přičemž i ona dodala, že je to poněkud nešťastný článek. Což je ale nešťastný termín, neb je to jedním slovem PÍČOVINA. S jejím odesláním ze mě všechno spadn...

Teda Kiki, Ty jsi hrdinka! Já být sama v té dálce na Vánoce, bulím a bulím. A Ty? Světe, div se, píšeš, pracuješ, doháníš školní resty... Jak Ty jsi statečná!!! A opravdu, ale opravdu geniální, protože to, co mi píšeš v megamailech, nemůže stíhat obyčejný smrtelník!!! Jen geniální Kristýnka!!! Ale jak já Ti všechno to neuvěřitelné přeju!!! Vždyť za jakou cenu jsi toho všeho dosáhla. Překonalas' sebe samu. Riskovala jsi, prokazuješ dnes a denně jazykové schopnosti, lásku k hudbě, lidem, máš zlaté srdíčko, jsi dvěma slovy řečeno krásný člověk. Pokládám si za čest, že mi někdo tak výjimečný vstoupil do života, pomáhá mi, je mi blízkým člověkem. Děkuji, že jsi!!! Kiki, ať Ti stále přeje štěstí, jdeš si za svým cílem a zůstaneš stále taková, jako nyní - výjimečná. Do nového roku jen vše krásné, splnění přání a prožití ho ve zdraví přeje, tiskne ruku, připíjí na zdraví a pusu posílá Tvoje paní vychovatelka+rodina

Moje milá paní vychovatelko! Nějak jsem se rozjela, tak frrr k dalším dnům, dokud prsty stíhají bušit do klávesnice a víčka ještě nepadají únavou. A má-li Vás to zachránit od další práce, tak už žádné průtahy a hurá do čtení. sobota 21. prosince Z postele se mi nechce. Kdyby šlo o přednášku, tak ji snad i zatáhnu, ale dnešnímu literárnímu setkání s Benjamínem Pradem odolat nelze. Zvlášť když jsem tenkrát poslední říjnovou středu prošvihla prezentaci jeho knihy u mě na Atoche. Od dnešní akce čekám něco podobného. Jakmile se vyhrabu z pokoje, zjistím, že kamarádky Begoñi okupují obě koupelny, takže se do kupy dávám v kuchyni. Když se v ní zjeví Begoña, optá se mě, zda mám namířeno na koncert. Jasně, v jedenáct dopoledne. Odpovím, že nikoli, že protentokrát jdu na sektání s Benjamínem Pradem. Rozhodnu se šetřit jejími slovy a rovnou dodám, že se jedná o spisovatele, o ŠPANĚLSKÉHO spisovatele. Pro zmatek na bytě radši ani nesnídám, jen popadnu jabko a vyrážím. Cestou zjišťuju, že j...

Moje milá paní vychovatelko! Pro zpožděnou jednadvacítku mě nenapadá omluva, snad jen že ten prosinec je neskutečně nabitý (ten tak uteče a leden, o tom už vůbec žádná!). Ostatně posuďte sama: pondělí 16. prosince Vstanu, jako vzpruhu do sebe obrátím ranní miso polévku a za nádherného počasí si to štráduju na Mluvku. Beru to přes ulici Fernández de los Ríos, kde sídlí knihkupectí Agronauta (abych později zjistila, že správně je to Argonauta ). Přeptám se, zda bych tu sehnala knížku Benjamína Prada pojednávající o vzniku desky Joaquína Sabiny v Praze . Jasně, mám ji v elektronické podobě v mobilu, ale tu mi Benjamín stěží podepíše, že. Prodavač mně oznamuje, že ji zkusí objednat, ale nemám si prý dělat plané naděje, neb s oním nakladatelstvím jsou problémy. No tak buď bude bezva knížka nebo těch 16 euro neutratím, což je taky bezva. Když chce vědět na jaké jméno má učinit objednávku, pohotově předkládám lísteček s Kristýnou s K, Y a přízvukem se slovy, že jsem cizinka. Při dota...